Nostalgické okénko
S vývojem techniky dnes mizí filmy jeden za druhým v propadlišti dějin.
Není divu, když jsou zacloněny vlastními remaky.
Ano, to nejlepší přežije, ale ráj prastarých filmových seriálů zůstává a lebedí si tam i dál všichni ti fajnšmekři typu Karla Čáslavského. Ne, vlastně není důvod shánět dnes ony pseudoklenoty, a proč by taky byl, když je nejlepší z nich dávno součástí třeskutě moderních děl s digi-triky. A vidíte, přesto se i dnes někdo hrabe v hlubině věků.
Je ovšem taky pravdou, že není-li Čáslavským (www.youtube.com), uteče brzy zase do současnosti. A není divu. Pro sledování těchto seriálů je totiž třeba ten typ tolerantnosti, který se anglicky jmenuje camp, a zdaleka ne každý disponujeme podobně vstřícnou vlídností anebo schopností „zamhouřit oko“.
Ani já jí nedisponuju, ale přijměte i navzdory tomu pár typů. Kde si ovšem ony seriály seženete, když na YouTube asi těžko existují celé, je už vaše soukromá starost. A jen pro pořádek: Co tu vykládám, platí jistě obecně, ale dnes mějme na zřeteli výhradně sci-fi a fantasy seriály.
***
První takovou sérií fantaskního typu byl ovšem Kapitán Video, který ve Spojených státech startoval už roku 1949 (kdy jsme tu měli docela jiné starosti) a spokojeně běžel až do roku 1953. Vraťme se ale ještě o dvacet let.
Že tehdy veřejná televize neexistovala? Pravda. Seriály však již ano. Na plátně. A v ranku fantastiky se stal tím prvním Flash Gordon (1936).
Fascinující výtvor. Má třináct dílů - a tenkrát jste na ně museli i třináctkrát do biografu. Komiks, který byl předlohou, vycházel, jak asi víte, za socialismu a u nás pod titulem Rex Star. “Celé“ dvě série stačily v časech mého dětství vyjít v Ohníčku.
Co v Americe následovalo? Buck Rogers (1939, 12 dílů), nicméně trikové možnosti oné předválečné doby se staly i příčinou toho, že tyhle kosmické fantasy působí neobyčejně naivně. Dnes. Ale působily stejně už tenkrát. A totéž platí pro začátky televize. A v čase, kdy jsme tady v české kotlině budovali komunismus i za zpěvu Kohoutovy písně Zítra se bude tančit všude, běžel na Západě Hvězdný kadet (1950-1956) - podle stejnojmenného románu Roberta Heinleina (1948, česky 1996).
Jiná kategorie fantastiky ovšem i dál rašila ze stránek komiksů. Supermanova dobrodružství (1951-57) dosáhla 104 dílů a Batman (1966-68), tenkrát ještě komediální, zaujal diváky další dekády. Následující náležela seriálu Spiderman (1977), vraťme se ale do časů, kdy Briti žili šestidílnou ságou Quatermassův experiment (1953).
V Anglii, připomeňme, mívali či ještě mívají radši spíše souvislé, byť na díly členěné příběhy, zatímco za Atlantikem cykly samostatných a uzavřených epizod. Kromě toho se Ostrovy liší i mnohým dalším, ale hlavně menší dávkou puritánství a tíhnutím a k postkatastrofismu.
To samozřejmě není jen věc televize, ale záležitost celého sci-fi žánru jako takového. A příklad podobné antiutopie? Britská série Přeživší (1975-1977).
***
Seriály často vznikaly i vznikají rozvedením úspěšných filmů. Takovým byli i Přátelé z onoho světa (1937, v anglickém originále Topper), kteří se pak rozplizli v 78 dílů seriálu (1953-54) alias nastavované kaše - a další, ještě působivější filmový snímek (s motivem časového posunu) Život je krásný (1946) byl pro změnu scénáristy přetaven v kýč Dálnice do nebe (1984-88). Ale iPlaneta opic se tak rozpouštěla a na úspěšné filmy navázaly seriály Starman (1986-87) i Poltergeist (1996-99) i Highlander (od 1992).
Z hlediska stále populární potterománie a saxánologie vám ale budou stát za zhlédnutí spíš seriály Čaroděj Mandragora (USA 1954) o „Fakultě kouzel“ a dvě britské série Soví služba (1969-70) a Čaroděj Čáryfuk (1970-71). Inu, všechno tu bylo. Takže i paranormální Akta X (vysílená od roku 1993). Anebo snad nemáte ánung o jejich pravzorech? Fajn, ale nic to nemění na realitě, ve které ony pravzory i dál existují a v níž čekají.
Nač? Na váš badatelský zájem, samozřejmě, vždyť Karel Čáslavský už je mrtev (a ostatně se zajímal o jiné žánry).
Prvým předchůdcem Akt X byl každopádně seriál Jeden krok za (1959-61) a následovala slavná okultní sérii Kolchak (1973-75).
A slavné série Zóna soumraku (1959-64)? Má dokonce 156 dílů a... stal se legendou. Kdo by navíc, dodávám, neměl rád i začátek filmové verze tohoto seriálu, kde se jacísi dva američtí „gentlemani“ řítí noční silnicí, když tu jim zkolabuje magnetofon?
O. K., ale je také pravdou, že na první řadu ságy Star Trek (1965-69, 78 dílů) ani Zóna soumraku (s nezapomenutelnou znělkou) nemá. A vidíte, přesto i ona první řada Star Treku pronikla za železnou oponu až po sametovém převratu. O „něco málo“ jsme prostě za čtyřicet let cenzury přišli a není totéž vidět seriál v šesti letech a vidět ho ve čtyřiceti šesti letech. To jistě uznáte.